Nutela
Tak nějak to vezmu od začátku. V pátek 21. mi po Krausíkovi praskla voda, celej den jsem měla šílený bezbarvý výtok, měla jsem pocit, že jsem imrvére počůraná, byla jsem z toho na nervy. Pak jsem zalehla a najednou jsem si zase jakoby učůrla, vyletěla jsem z postele na záchod a za mnou potok
V porodnici mi naměřili křivku a zjistili, že se neděje nic a že mám manžela poslat domů, že porod by mě začít do 24 hodin a poslali mě si lehnout. To bylo někdy kolem půlnoci. O půl druhé mi začaly kontrakce a zkončily o půl jedné, kdy jsem porodila. Kája přijel někdy kolem deváté ráno a byl se mnou u porodu. Myslím, že to sním dost zamávalo, ale byla to šílená podpora, jsem moc ráda, že tam byl. Pořád mi teď říká, jak mě miluje a věřte, že to fakt potřebuju slyšet... Taky říkal, že kdyby to záleželo na něm, tak máme jenom jedno dítě. To mě napadlo taky a sestričky na sále mi říkaly, že to všechno zapomenu a já na to :"Tak tohle nikdy nezapomenu!!!" Ale měly pravdu. Asi 3.den jsem si zkoušela vybvit tu "hrůzu" a nešlo to. Dneska, kdyby mě nebolela ta stahující se pánev a "kaďák" tak ani nevím, že jsem porodila
Jo a ještě prsa mi to vždycky připomenou. A samozřejmě MATÝSEK!!!!!! Sluníčko naše... Museli ho kapku křísit, ale hned naběhl, bylo to něj taky moc dlouhý...
No a pak ta žloutenka... Taky síla, koukat na miminečko který má zavázaný očička, to mě rvalo srdce, ale snad už to bude všechno dobrý
Dneska jdeme poprvé k pediatrovi, tak jsem zvědavá, co nám řekne. Matýnek kapku ubral na váze, teď má 3 kila. Pořád mu domlouvám, ať pěkně papá, ať rychle dožene Fildu od tety šlajsny
Náhledy fotografií ze složky Nutela
