Říjnovky 2007 a jejich poklady

ráno kolem osmé jsme dorazili do nemocnice na kontrolu s tím že to "nějak" vypadá a uvidíme jak to zhodnotí dr. Než mi natočili KTG a kdesi cosi bylo třičtvrtě na devět a dr. oznámil nález se změnil, otevíráte s ahned si vás tu necháme - tak jsem se jak trubka ptala :ale i s manželem, jinak ne! no nechali mi tam samo i Pavla, sestřička mi donesla košili, převlíkla jsem se, a pořád jsem říkala dr. jakou mi udělal obrovskou radost že už se něco děje.No trapas. Pak jsme šli na přípravu, tam jsem nafasovala jedno balení Yalu na lehátku a sestřička pochválila stav oholení Potom mě zavedla na proodní pokoj. Tam jsme čekala na Pavla, než s epřevleče a dovleče tašky narvané vším možným - pro případ co kdyby.../většina byla stejně na hovno /Než přišel, tak jsem vyřídila telefon se školou o odhlášení malého - toho jsme zavezli ještě po cestě k dědovi. A nějaké SMS že už TO teda přišlo.Pak dorazil Pavel a já se snažila držet ten Yal, dalo se to dobře. Zaplať pánbůh za něj.Potom dorazila PA a říkala že do půl desáté se mám vyprazdňovat, pak osprchovat a v deset že mi píchnou vodu. /malá měla opět zůžený záznam na KTG/ Tak jsem se vyprázdnila , okoupala a pořád to bylo O.K. Po desáté dorazil dr. píchl vodu, zkonstatoval že je zakalená a nařídil kapačku s glukozou pro posílení miminka. /mimochodem teď to píchání nebylo tak nepříjemné nebo bolestivé jako poprvé/ - pak se to už začalo rozjíždět, během docela krátké doby jsem se otevřela na 5 cm, a kontrakce už byly potřeba prodýchávat.Tak jsem funěla a funěla. Mezitím mi pořád dělali to KTG, takže dost ležení, to byl teda nářez, Pavel vedle dal k dispozici svou ubohou ruku a já ji drtila co to šlo. Kolem dvanácté, nebo něco před mi dali kapačku s oxytocinem a to to teprve začalo - jenže parádním šupem. Sestřička říkaal natočíme tak 15 min KTG aby viděli jak se projevil ten oxytocina na KTG , a prý tak za 5 min to ucítíte - stahy budou úplně jiné...jo prd, hned ten další už byl jasný...tak se pak PA ptala jestli už cítím tlak nakonečník, no zatím ne, ten se dostavil během dalších dvou stahů, otevřená cca na 8cm. A prý čekejte ještě a dýchejte jako pejsek - tak jsem dýchala a dýchala a když PA odešla kdesi do pryč tak už jsem cítila že to leze dolů /to mi ještě říkala ať si zajdu sednout na WC - že to mimču pomůže - no to udělat tak mám Kristýnku v hajzlu doslova a do písmene / - tak Pavel vyběhl na chodbu a ona hned přiběhla já že už musím tlačit, tak se podívala a že prý ještě jeden cm, no to už jsme funěla jako blázen a že prý si ještě odskočí, tak jsme ji prosila aby nikam nechodila že to bude rychle /s malým mi to taky skočilo natošup/ no a u dalšího stahu jsem teda /tady se přiznám /už křičela - něco ve smyslu - to bolí to bolí a podobné bludy...jenže to bylo proto že mi říkala netlačit, pak s ekoukla ono to už šlo - málem nestihli přestavět lůžko do dalšího stahu, ale byli šikovní, ještě jsem se na něj vyhrabala a za chvilku už se šlo na věc /to už nebolelo - fakt, nekecám, jen to byla dřina - tak jsme u toho mručela co to šlo. / PA řekla: bradu přitlačit na hrudník, chytla jsem se za ručky /mimochodem - super vynález ta postelo -porodní stolička, nebo jak to popsat.../a snažila se tlačit. Během jednoho stahu asi třikrát nádech a tlačení. Než malá vylezla tak cca 3-4 stahy proběhly. Teď mi po bříšku neskákali - prto to byla větší dřina Taky mi trvalo než jsem tomu svému tělo nějak "vysvětlila že teda má tlačit a hlavně "kam" má tlačit, pak už to šlo...no brečla jsem asi půl hodiny, nešlo to přestat, pořád jsem si nemohla uvědomit že těch krušných 9 měsíců už je za náma ateď nás čeká jen to pěkné. Že už mě nebude nic bolet a zachvilku uvidím malou. Po porodu mi ji dali na břicho, byla celá omatlaná - ale krásná - protože naše. Pak ji asi o dva metry dál vážili, čistili atd. U toho Pavel postával, aby byla dobře popsaná a nevyměnili nám ji po té fušce Nechali mě chvilku spočinout a jak PA cítila že placenta je ochotná jít ven, potahovala jemně za pupečník,tak řekla ať si trošku zatlačím a bylo to venku /Pavel se koukal a prý teda "humus" -ta placenta /Potom teprve k akci pustili doktora - ten mě šil a ještě vtipkoval o té tatínkové reklamaci... Sedět s edalo hned po porodu, takže dobré a šili mi jen nástřih - potrhání se nekonalo, naštěstí.
Takže celkové zhodnocení? podle méh názoru i když to bylo kratš tak mě to víc bolelo a podle Pavla to bylo lehčí teď, možná tím že to bylo tak rychlé - 3,5 hod. Tak nevím...

Slíbené pokračování...
Po dvou hodinách na porodním pokoji, nebo boxu, jak chcete, mi dovezli postel /tam jsem si ještě skákla do sprchy - teda skákla - došla a nafasovala čistou noční košili se čtyřlístkama /tak jsem se uložila, protože malá nějak nemohla pochopit že mléčný bar má zase zavřeno tak jsem ji nechala "přicucnout" a čekali jsme na tatínka až si shodí ten doktorský hábit. Potom mě s PA odvezli an odd. šestinedělí - tam docela šok, pokoj nic moc /asi tak jak před 7-mi lety /tak si říkám -no to je dobré, tak tady se rekonstruuje, na netu krásné fotky a já ležím v jakési cimře...a ještě s třemi postelemi. Obsazená byla jen moje a jedné další paní. Tak to mi trochu zkazilo náladu, al ehned jsme se dověděla že kvůli totální přeplněnosti odd. ležím na jednom ze dvou pokojů "udržovacích" pro maminky s rizikovým těhu. A že hned zítra nás přestěhují. Tak se mi ulevilo. Pavel odjela já do sebe narvala vepřo-knedlo-zelo se čtyřma a pořád si v hlavě přehrávala že už to konečně máme za sebou...malou si odvezli na novorozenecké na zkontrolování -tak jsem relaxovala. cca za dvě hoďky jsme šla znova do sprchy se sestrou/abych tam prý někde neurazila roh - kdybych omdlela, no na omdlení mi fakt nebylo - spíš euforie jako prase.../ tak mi vykládala o tom co nejíst když kojím - tak jsme se zasmály tomu dnešnímu zelí ...a pak jsem si malou vozila až do druhého dne v nákupním vozíkus peřinkama na pokoj - protože nebyly ani postýlky. Na tom pokoji druhý den /propouštěli hromadu maminek/ už to bylo krásné, meruňkově vymylované, dřevěná postel, přebalovák a odkládací stěna na kabáty - ze světlého buku. No moc hezké...Na pokoji se mnou ležela paní a od té mám fakt parádní zážitek: o dvy dny dřív než jsme rodili my byl na porodních boxech takový nával že se rodilo i na vyšetřovnách kde se natáčí KTG a na observačním pokoji operačního sálu Prostě vyhlášená porodnice a maminky se jen hrnou A ta paní zrovna dojeli s manželem, prodo se jim pěkně rozjížděl, třetí dítě a tak nafasovali taky ten oranžový pokoj jako pak já a pak přišla PA a moc ji prosila jeslti by si na chvilku nezašli funět do té vyšetřovny, že mají panía ta už bude rodit a potřebovai by to polohovací lůžko - tak paní byla ochotná že teda jo...no dopadlo to tak že ona měla porozeno dávno před tou co jí okupovala pokoj a rodila právě na té vyšetřovně, nohy měla na manželovi a PA, prostě komedie - i když věřím že v tu chvíli měla dost...pak jsme se tomu smály. Že teda pokoj aspoň viděla, když už tam nerodila